Blahopřejeme

Jak to souvisí s činností člověka? Jak člověk ovlivňuje a mění krajinu/přírodu? Jak krajina ovlivňuje člověka? Proč se člověk v určité krajině chová zrovna takto? Jak člověk využívá přírodu a proč? Proč se člověku nedaří udržitelně využívat přírodní zdroje? Jak souvisí charakter krajiny/prostředí s činností člověka?

Orientuje se na

témata, která vychází z humánní geografie (globalizace, doprava, migrace, osidlování, urbanizace, zemědělství aj.) ukazující vliv na přírodu/krajinu, ale současně i témata z fyzické geografie (sopečná činnost, zemětřesení, geomorfologie, klima, biomy aj.), které ovlivňují život lidí na Zemi. Hledání zákonitostí a interakcí mezi přírodou a člověkem.

Doporučení

Klást důraz na interakce člověka a přírody vyžaduje důkladnou znalost souvislostí uvnitř vybraných témat fyzické a humánní geografie. Následně je vhodné hledat vhodné příklady interakcí člověka a přírody v regionech různé řádovostní úrovně (od globální po místní) včetně přenositelnosti poznatků na jiné regiony. Je vhodné věnovat se také vývoji interakcí člověka a přírody v čase a prostoru.

Zobrazit více

V pojetí interakcionista jde především o pojmenování interakcí a proniknutí do jejich věcné podstaty). Jakmile učitel začne klást větší důraz na řešení nežádoucích efektů, dopadů a hrozeb vyplývajících z interakcí člověka a přírody, vč. utváření postojů a hodnotových soudů, jedná se o posun směrem Environmentalistovi.

Zobrazit méně

Ukázka konkrétních výukových cílů

Žák vysvětlí, jaký má sucho/těžba… vliv na život obyvatel.

Žák popíše, jak monzuny ovlivňují život obyvatel Indie.

Žák analyzuje, jak se na současném stavu Aralského jezera podílel člověk.

Žák vysvětlí, proč byly následky tsunami pro obyvatelstvo Indonésie tak ničivé.

Žák odůvodní, proč lidé kácejí tropické deštné lesy.

Žák vysvětlí, jak přírodní podmínky ovlivňují hustotu zalidnění.

Typické metody a úlohy

Primárně nejde o hlubší studium příčin a důsledků dílčích geografických jevů a procesů, v popředí je hledání, popis a analýza interakcí lidí a přírody, hledání těchto interakcí, “vidění” těchto interakcí a rozlišování různorodosti těchto interakcí napříč regiony.

Náměty pro práci žáků

analýza textů, videí, webových aplikací ukazujících změny v přírodě a krajině vyvolané činností člověka, např. těžba nerostných surovin, demografické, ekonomické a kulturní změny

Zaměření se na

hledání zákonitostí interakcí, popis interakcí a přemýšlení nad nimi, proč jsou důležité a kdy jsou zbytečné, práce se zdroji, “vidění” interakcí kolem sebe a na Zemi

Očekávání od žáků

znalosti: zákonitosti a vzájemné souvislostí mezi přírodní složkou a lidským jednáním, časové hledisko interakcí (uvažování v kontextu vývoje), rozlišuje vývoj nahodilý (chaotický), cyklický, vedoucí k rovnováze

dovednosti: analýza textů, práce se zdroji a mapovými podklady, hledání informací vystihující interakce, “vidění” interakcí v reálném životě

postoje: být přesvědčen o tom, že kauzalita člověka a přírody existuje vede ke změně uvažování o vlastním jednání

Teoretické pozadí

Encyklopedie migrace

Google Earth Timelapse

Why natural resource use matters?

(YouTube)

Aplikace znározňující rozmístění obyvatelstva na Zemi

Aplikace pro sledování nadměrného rybolovu (region Oceány) - Global Fishing Watch

Hodnocení žaků ?

Pro ověření znalostí, dovedností (a postojů) se soustředíme především na rozmanitost interakcí, povahu interakcí, intenzitu interakcí a jejich vizualizace.

Stanovujeme si kritéria hodnocení jako:

obsahově geografická: věcná správnost, terminologie, typologie krajiny, počet interakcí, znalost vývoje interakce, uvedení příkladů interakce, popis povahy dle zákonitosti interakce, rozlišení intenzity interakce, odůvodňování (vyvozování),
kompetenční: přesnost, jasnost, nápaditost, vyhledání podkladů a důkazů o interakcích ve zdrojích,

Při formativní zpětné vazbě doporučujeme u každého z témat klást otázky opřené o kritéria hodnocení:

Zobrazit více

Provázanost s očekávanými výstupy a klíčovými kompetencemi RVP ZV (2021 a 2025) a RVP G (2007)

Můžete naplňovat částečně každý očekávaný výstup z RVP ZV, nebo hlouběji jeden z nich:

RVP ZV (2025):

GEO-GEO-002-ZV9-004 Odvodí příjem slunečního záření pro konkrétní místo a čas, jeho příčiny a důsledky na přírodní procesy a lidské aktivity.

GEO-GEO-002-ZV9-005 Odvodí dostupnost vody v konkrétním místě během roku, její příčiny a vliv na tamní přírodní prostředí a lidskou společnost.

GEO-GEO-002-ZV9-006 Vysvětlí vznik a rozmístění tvarů zemského povrchu a jejich vliv na další přírodní procesy a lidské aktivity.

GEO-GEO-002-ZV9-007 Odvodí charakter půd a živých organismů pro konkrétní místo, jeho příčiny a vliv na tamní přírodní prostředí a lidskou společnost.

GEO-GEO-002-ZV9-008 Vysvětlí, jak přírodní a společenské faktory ovlivňují přirozený i migrační pohyb obyvatel a strukturu i rozmístění obyvatelstva v různých místech a regionech.

GEO-GEO-002-ZV9-010 Identifikuje hlavní faktory ovlivňující rozmístění a zaměření hospodářských aktivit a jejich vliv na konkrétní region a jeho další rozvoj.

GEO-GEO-002-ZV9-011 Na základě porozumění příčinám a průběhu globalizace doloží příklady jejích pozitivních i negativních důsledků na přírodu a společnost konkrétního místa či regionu.

GEO-GEO-003-ZV9-014 Identifikuje shodné a rozdílné charakteristiky míst a regionů a způsoby, jakými ovlivňují život v ostatních místech a regionech.

RVP ZV (2021):

Z-9-2-02 rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu (Přírodní obraz Země)

Z-9-2-03 porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost (Přírodní obraz Země)

Zobrazit více

Z-9-3-03 zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich (Regiony světa)

Z-9-3-01 lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny (Regiony světa)

Z-9-4-02 posoudí, jak přírodní podmínky souvisejí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel (Společenské a hospodářské prostředí)

Z-9-4-04 porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit (Společenské a hospodářské prostředí)

Z-9-5-03 uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí (Životní prostředí)

Z-9-3-01 lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny (Regiony světa)

Z-9-6-02 hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu (Česká republika)

U tohoto pojetí lze systematicky rozvíjet všechny klíčové kompetence (2025), avšak zejména: (uvádíme jen názvy klíčových kompetencí a jejich složky; složka = očekávaný výsledek učení)

Klíčová kompetence k učení

Smysl a cíl učení, celoživotní učení

Klíčová kompetence komunikační

Vyjadřování

Porozumění

Klíčová kompetence osobnostní a sociální

Empatie a porozumění druhým

Klíčová kompetence k občanství a udržitelnosti

Respektující vztah k životu a světu

Zohledňování propojenosti světa

Klíčová kompetence k řešení problémů

Kritické hodnocení a využití vědeckého poznání

Badatelství

Klíčová kompetence kulturní

Kulturní identita a rozmanitost

Klíčová kompetence digitální

Digitální informace a data

Tvorba digitálního obsahu

Můžete naplňovat částečně každý očekávaný výstup z RVP G, nebo hlouběji jeden z nich:

> porovná na příkladech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí (Přírodní prostředí)

> hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnosti (Přírodní prostředí)

> zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva (Sociální prostředí)

> zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa (Sociální prostředí)

> zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů (Sociální prostředí)

> vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich lokalizační faktory a potenciál (Sociální prostředí)

Zobrazit méně

Učitel:

Primárně pracuje se vztahy mezi člověkem a přírodou
Myslí ve vztazích a souvislostech
Dotahuje učivo z fyzické geografie směrem k dopadům na život lidí

Zobrazit více

Jedná se o učitele, který geografická témata a vysvětlení zakládá na vztahu mezi člověkem a přírodou. Interakcionista pracuje primárně s vazbami mezi člověkem a přírodou, nepátrá po hlubokých příčinách těchto vazeb. Interakcionista vždy klade důraz na dopady fyzickogeografických jevů a procesů na život lidí na Zemi, a často dopady demonstruje na příkladech z každodenního života žáků. Interakcionisté asi nejvíce ze všech pojetí uvažují o souvislostech mezi lidmi a přírodou, což je dle některých definic hlavní podstata geografie jako oboru. Vědí, že geografie není jen o vysvětlování, protože na explanaci není možné zdůvodnit přínosnost geografie. Interakcionisté se zaměřují na geografické jevy a procesy (méně např. na státy světa) proto vždy ptají, jak jsou probírané jevy a procesy propojeny s aktivitami a životem lidí a hodnotí povahu těchto vztahů. Pokud učitel probírá pouštní biomy, nezapomene pojednat o tom, jak se lidé přizpůsobili životu v pouštích. V případě probírání deskové tektoniky učitel nezapomene pojednat o tom, jak sopečná činnost ovlivňuje život lidí – negativně a pozitivně. Sopky na jednu stranu ohrožují životy lidí a ničí majetek, a mohou způsobit kolaps měst a národů, což je ve výuce geografie zřídka zastoupeno. Na druhou stranu ale sopky způsobily vznik úrodné půdy a tím nepřímo podporují také existenci úspěšných civilizací. Interakcionisté často řeší, co by lidé měli dělat, když přijde povodeň, lavina, tornádo nebo lesní požár. To je něco, co v učebnicích a kurikulu není příliš zastoupeno, ačkoli právě v takto pojaté výuce se interakce nejvíce projevují. Toto pojetí má velký potenciál pro budování pozitivní image geografie jako užitečné vědy, ale bohužel není příliš propagováno a praktikováno, a to ani na univerzitách.

Zobrazit méně

Žák:

Lákavá a užitečná témata
Proměny přírody v důsledku činnosti člověka
Jádro geografie leží ve vztazích a souvislostech

Zobrazit více

Učitel:

Upřednostnění antropocentrického pohledu
Nižší důraz na základní geografické znalosti
Geografie je zábavná, ale občas chybí jasné shrnutí učiva

Zobrazit více

Učitelé interakcionisté často upřednostňují antropocentrický pohled. Příliš neřeší udržitelnost – problémy životního prostředí berou jako realitu. Často tvrdí, že klimatická změna, znečištění ovzduší a živelný růst měst jsou závažné problémy, ale na druhou stranu konstatují, že lidé se musí nějak živit, někde pracovat, a z něčeho získávat energii. Učitelé jsou často hluboce zanořeni do probíraného tématu a opomínají skutečnost, že žáci nemají osvojeny základní geografické znalosti, eventuálně nemají představu o tom, co je cílem hodiny. Interakcionista se často žáků ptá, “kde je geografie?” nebo “co je na probíraném tématu geografického?” Bohužel interakcionistické pojetí geografie často není oceňováno ze strany rodičů ani žáků. Výuka geografie v tomto pojetí je podobná článku v časopisu National Geographic nebo dokumentu na Discovery Channel. Učitelé žákům představují lákavá a užitečná témata, ale současně žákům nedávají prostor přemýšlet nad tím, k čemu hodina vlastně byla – chybí shrnutí učiva.

Zobrazit méně

Žák:

Nemusí si uvědomovat, že se učí
Nemá jasné a konkrétní poznatky, které si má pamětně osvojit
Geografie může být vnímána jako oddechový předmět

Zobrazit více

Žáci jsou interakcionisticky pojatou výukou většinou natolik zaujatí, aniž by si uvědomovali, že se učí. Učit se o dopadech působení člověka na přírodu žáky baví. Pokud se ale žáků později zeptáte, co se naučili, často bohužel nemají tušení. Zábavná a užitečná hodina zeměpisu z pohledu žáků často nepřináší konkrétní poznatky, které by mohly být hodnoceny z hlediska jejich pamětního osvojení nebo nově nabytých dovedností. Existuje nebezpečí, že ze strany žáků geografie může být brána jen jako zábava.

Zobrazit méně

Další pojetí, ve kterých jste skórovali vysoko